V roce 2025 už ochrana soukromí na internetu není o jednom „zázračném“ nástroji, ale o tom, jak si postupně utáhnout několik běžných slabých míst: DNS dotazy, sledování napříč weby a identifikátory v prohlížeči. Spousta lidí spoléhá na těžké doplňky pro blokování reklam a trackerů, jenže ty často způsobují reálné problémy, například nefunkční přihlášení, chybějící videa nebo chyby při platbě. Stabilnější řešení je zkombinovat šifrované DNS s rozumným nastavením prohlížeče a lehkými metodami blokování trackerů, které fungují napříč zařízeními a nezasahují do běžného používání.
DNS je služba, která převádí název webu na IP adresu, podle které se zařízení připojí. Tradiční DNS se obvykle posílá nešifrovaně, takže síť často vidí, jaké domény vyhledáváte, i když samotné weby používají HTTPS. Šifrované DNS tuto viditelnost snižuje tím, že DNS požadavky posílá přes šifrované spojení, a výrazně tak ztěžuje třetím stranám v síti, aby vaše dotazy sledovaly nebo měnily.
V praxi se nejčastěji setkáte se dvěma standardy: DNS-over-HTTPS (DoH) a DNS-over-TLS (DoT). DoH obaluje DNS dotazy do HTTPS provozu, takže často splývají s běžnými webovými přenosy. DoT používá samostatné šifrované TLS spojení pro DNS. Oba přístupy mají zabránit pasivnímu odposlechu a snížit riziko manipulace s DNS na veřejných Wi-Fi, v hotelech, kavárnách a dalších nedůvěryhodných sítích.
Je důležité být realistický ohledně limitů. Šifrované DNS neschová IP adresy, ke kterým se připojujete, a nezastaví metody sledování, které probíhají přímo uvnitř webu nebo aplikace. Odstraní však jeden z nejjednodušších zdrojů behaviorálních dat — seznam vašich DNS dotazů — a výrazně zkomplikuje zásahy ze strany sítě. Jako základní krok pro soukromí v roce 2025 je to jedno z nejpraktičtějších nastavení, které můžete zapnout.
Když zapnete DoH nebo DoT, DNS resolver, který si vyberete, se stane službou, která odpovídá na vaše dotazy. To je důležité, protože resolver může mít vlastní pravidla logování, dobu uchování dat i bezpečnostní funkce. V roce 2025 většina známých resolverů zveřejňuje zásady soukromí, ale stále se liší v tom, jak dlouho data uchovávají, zda anonymizují logy a co sdílejí kvůli bezpečnosti nebo výkonovým statistikám.
Musíte se také rozhodnout, zda chcete resolver s filtrováním. Někteří poskytovatelé šifrovaného DNS nabízejí profily, které blokují malware, phishing a sledovací domény. To dokáže výrazně omezit tracking na celém zařízení, včetně aplikací, které nerespektují ochrany prohlížeče. Nevýhodou je, že filtrování může občas zablokovat doménu, kterou služba potřebuje, což může ovlivnit přihlašování, vložená média nebo nástroje zákaznické podpory.
Vyvážená strategie je začít se šifrovaným DNS bez agresivního filtrování a postupně přidávat blokování, pokud prohlížení zůstává stabilní. Pokud se něco rozbije, můžete obvykle přepnout na mírnější profil nebo filtrování dočasně vypnout. Cílem není „zablokovat všechno“, ale omezit nejčastější a nejinvazivnější způsoby sledování bez toho, aby se z internetu stal nekonečný problém k řešení.
Nejúčinnější je zapnout šifrované DNS na úrovni operačního systému. Pokud aktivujete DoH jen v jednom prohlížeči, ostatní aplikace dál používají výchozí DNS sítě. Šifrované DNS na úrovni systému poskytuje širší pokrytí a zajišťuje, že messenger aplikace, sociální sítě nebo vestavěné prohlížeče nebudou potichu posílat DNS dotazy na pozadí.
V roce 2025 Android běžně podporuje DoT přes nastavení „Soukromé DNS“, které platí pro celé zařízení. Windows 11 má nativní podporu DoH v nastavení sítě, kde můžete zadat kompatibilní resolvery a vynutit šifrování. Na iPhonu a iPadu se šifrované DNS obvykle nastavuje přes konfigurační profil od důvěryhodného poskytovatele, což umožní šifrované DNS pro celý systém bez potřeby aplikací běžících na pozadí.
Po zapnutí šifrovaného DNS byste měli ověřit funkčnost pomocí DNS testovací stránky nebo diagnostického nástroje poskytovatele. Některé sítě — zejména firemní Wi-Fi, školy nebo hotely — mohou šifrované DNS blokovat nebo vynucovat vlastní pravidla DNS. Pokud se připojení náhle chová nestabilně, může jít spíš o omezení sítě než o chybu nastavení zařízení.
Častou chybou je zapnout šifrované DNS v prohlížeči a myslet si, že je chráněné celé zařízení. Ve skutečnosti mohou aplikace stále používat systémový resolver, pokud nenastavíte šifrované DNS na úrovni OS. Další problém je výběr adresy resolveru, která podporuje běžné DNS, ale ne šifrované DNS, což může vést k tichému návratu k nešifrovaným dotazům nebo k nekonzistentnímu chování na různých sítích.
Další častý problém je příliš agresivní filtrování hned na začátku. Pokud resolver blokuje širokou škálu reklamních a sledovacích domén, některé weby mohou ztratit důležité funkce. Přihlašovací systémy využívající třetí strany, platební stránky, vložené video hostingy nebo analytické anti-fraud kontroly mohou někdy selhat. Řešením je začít s mírným blokováním a přidávat další až ve chvíli, kdy víte, že to nebude narušovat běžné používání.
Lidé také často zapomínají, že Wi-Fi sítě mohou vynutit DNS přes captive portály nebo politiky sítě. Pokud šifrované DNS přestane fungovat jen na některých sítích, je to silný signál, že síť zasahuje. V takových situacích může být potřeba přepnout na mobilní data, použít jiné Wi-Fi nebo šifrované DNS dočasně vypnout. Důležité je mít nastavení flexibilní, ale zároveň udržovat silné výchozí hodnoty.
Blokování trackerů je nejpřínosnější tehdy, když je stabilní. V roce 2025 je mnoho webů postavených na skriptech třetích stran, takže agresivní blokování může způsobit špatné načítání stránek nebo zmizení funkcí. Právě proto bývá spoléhat se jen na těžké doplňky frustrující: člověk pak neustále přepíná nastavení nebo přidává výjimky jen proto, aby mohl používat běžné služby.
Spolehlivější přístup je kombinovat filtrování na úrovni DNS s vestavěnými ochranami prohlížeče. DNS blokování zabrání zařízení připojit se ke známým sledovacím doménám už na začátku, což funguje napříč aplikacemi. Ochrany prohlížeče se pak mohou zaměřit na blokování sledovacích skriptů, pokusů o fingerprinting a cookies třetích stran tam, kde je to nejdůležitější — přímo v prostředí webu.
Nejlepší rovnováha bývá vrstvené nastavení. DNS blokování odstraní velké množství sledování na pozadí a prohlížeč se postará o složitější techniky trackingu. Díky tomu často nepotřebujete mnoho doplňků a snižuje se riziko, že prohlížeč bude pomalý, nestabilní nebo se bude neustále „rozbíjet“.
Začněte omezením cookies třetích stran. V roce 2025 hlavní prohlížeče stále častěji omezují cookies třetích stran už ve výchozím nastavení, ale přesto se vyplatí zkontrolovat nastavení a ujistit se, že sledování napříč weby je omezené. Samo o sobě to snižuje schopnost reklamních sítí sledovat vás mezi různými weby. Pokud je k dispozici, zapněte přísnější ochranu pro běžné prohlížení a ponechte „mírnější“ režim pro weby, které skutečně potřebují volnější nastavení.
Potom zkontrolujte funkce prohlížeče, které mohou odhalovat identifikátory. Některé prohlížeče nabízejí nastavení pro omezení fingerprintingu, zablokování přístupu k senzorům a zúžení oprávnění, jako je poloha, skenování Bluetooth nebo přístup ke kameře. To je důležité, protože sledování není jen o cookies — často využívá i vlastnosti zařízení, nainstalované fonty, velikost obrazovky a vzorce chování, které časem vytvářejí rozpoznatelný profil.
Rozšíření berte jako doplněk, ne jako nutnost. Pokud používáte blokování reklam, vyberte doplněk, který je dlouhodobě udržovaný a známý dobrou kompatibilitou, a nechte jeho pravidla spíše umírněná. Cílem je minimalizovat tracking, ale zachovat funkčnost. Pokud potřebujete desítky výjimek, je to signál, že je váš přístup příliš agresivní a měl by se zjednodušit.

Po zapnutí šifrovaného DNS nebo po změně ochran v prohlížeči byste měli ověřit, že změny skutečně běží. Mnoho lidí předpokládá, že „to musí fungovat“, ale ve skutečnosti může šifrování DNS selhat potichu a blokování trackerů se může lišit podle sítě, na které jste. Testování vám dá jistotu a pomůže rychle zjistit, co řešit, když se něco nechová očekávaně.
Dobrý postup ověření kontroluje dvě věci: zda jsou DNS dotazy šifrované a zda jsou trackery blokované. Jsou to dvě různé vrstvy. Můžete mít šifrované DNS v pořádku, ale stále povolovat trackery uvnitř prohlížeče. Nebo můžete blokovat trackery agresivně, ale na některých sítích pořád posílat DNS dotazy nešifrovaně. Kontrola obou vrstev vám dá jasný obraz.
Ověření také pomáhá udržet nastavení stabilní v čase. DNS poskytovatelé mění endpointy, operační systémy aktualizují síťový stack a prohlížeče upravují ochrany soukromí. V roce 2025 není soukromí jednorázová oprava — je to sada výchozích nastavení, která občas zkontrolujete, zejména po aktualizacích OS nebo při přechodu na nové zařízení.
Pro kontrolu šifrovaného DNS použijte důvěryhodnou diagnostickou stránku, která rozpozná, zda váš resolver používá DoH nebo DoT. Mnoho poskytovatelů DNS nabízí i vlastní testovací stránky, které potvrdí šifrovaný přenos. Pokud výsledky ukazují nešifrované DNS, zkontrolujte systémové nastavení, ověřte, že resolver šifrování podporuje, a otestujte to i na jiné síti, abyste zjistili, zda do toho nezasahuje Wi-Fi.
Pro kontrolu blokování trackerů použijte testovací stránku, která načítá běžné analytické a reklamní domény a hlásí, co bylo zablokováno. Pokud máte aktivní filtrování na úrovni DNS, měli byste vidět méně domén třetích stran. Pokud má váš prohlížeč vestavěnou ochranu, uvidíte blokované trackery v reportu soukromí. Test proveďte jak na Wi-Fi, tak na mobilních datech, protože síťové politiky se mohou lišit.
V běžném prohlížení jsou užitečné signály například méně retargetovaných reklam, méně opakujících se cookie oken a viditelný pokles požadavků na třetí strany v reportech soukromí. Pokud se nějaký web rozbije, nevyplatí se vypínat všechny ochrany. Lepší je zmírnit ochranu jen pro daný web nebo dočasně přepnout na mírnější profil filtrování. Tak si udržíte silný základ soukromí a přitom budete dál normálně fungovat.